Bazar zkušeností

Když jsem si dělal specializaci na výuku používání podvodního skútru, neměl jsem ani představu, zda mě to bude bavit. A dodnes se v tom trochu matlám. Mám rád potápění, protože je to pro mě relax a odpočinek. Se skútrem je to trochu bláznovina a klid je ta tam. Na druhou stranu jsou místa, kde toho není moc k vidění a nebo proudy jsou tak silné, že se člověk pod vodou i spotí, aby se někam dostal. A pak takový skůtr může být docela i zábava. Co říkáš? Navíc kolega si užíval této specializace už předem, když si DPV (diver propulsion vehicle) přeložil po svém jako deep penetration vehicle. DPV

Ve světě existuje spousty výcvikových systémů pro rekreační potápěče. Dokonce pravidlně vznikají nové a na druhou stranu mnohé zanikají. Většinou se ale potkáš jen s těmi třemi největšími PADI, SSI, CMAS. Zajímavé je, jak obrovská rivalita mezi jednotlivými organizacemi panuje a to zejména na úrovni profesionálních čllenů jednotlivých organizací. Nejvíc nenáviděné a napadané je PADI a to z jednoho prostého důvodu. Je největší a nejúspěšnější. A pokud by bylo možné shrnout všechnu tu nenávist na jednu hromádku, ze statistik o většině by vyšla rovnice CMAS nenávidí PADI. Proč? CMAS byl v dobách pionýrského potápění nejdřív jedinou a později pořád ještě největší organizací. Pak ji ale ujel vlak a celosvětovému trhu vévodí PADI. A tak CMAS místo organizačních změn raději hledám, na koho ukázat prstem. Pokud se někde ve světě budeš potápět s CMAS centrem, vyslechneš si toho dost. Ale největší špína se samozřejmě pere na internetu. Většinou ono onlinové haštěření považuji za úsměvné, tedy pokud jsem v ten moment obdařen důstojným nadhledem. Jindy mi taková válka připadá nedůstojná a zbytečná, když si uvědomím, že všichni máme podobné cíle. No a protože všichni ještě navíc používají podobné prostředky k výuce, skoro by jednoho napadlo, že je vlastně úplně jedno, u koho si člověk udělá kurz anebo s kým se bude potápět. Ale pozor, to je velká mýlka a někdy jde i život. Pokud jsi nepotápěč, budu rád, když si odneseš alespoň základní informace. Pro licencované potápěče bude tenhle článek asi překvapením, protože věci viděné zevnitř jsou mnohdy jinak, než jek je tradováno veřejným míněním. Organizace CMAS fungovala spíš jako klubové potápění. Získání licence bylo pro uchazeče časově i znalostně mnohem náročnější, než jsou dnešní standardy profesionálních organizací, které jsou omezené na nejzákladnější a nejpotřebnější informace. Samotní potápěči, vyškolení v systému CMAS, bývali tedy skutečně dobří potápéči. Nicméně skutečným problémem CMASu je jeho mnohočetná struktura, která nedovoluje řídit ani kontrolovat dodržování standardů. To znamená každé potápěčské centrum, které je členem CMAS si může dělat, co chce. Absolutní ignorace základních pravidel vede často k absurdním a životu nebezpečným situacím. PADI je na druhou stranu až vyhroceně soustředěné na kvalitu výuky a dodržování předepsaných standardů. Jeden dopis, a to jsem zažil, dokáže zastavit provoz potápěčského centra až na několik měsíců. Pokud by se prokázala pravdivost argumentů z dopisu, pak se jedná o odebrání licence. CMAS na druhou stranu je v tomto ohledu absolutně ingornatní. Zažil jsem pár takových center a vím jak fungují uvnitř. Jedno z nich je na Mallorce ve Font de Sacale. Mike, majitel, vydělává poměrně slušný peníze. Šetří totiž za instruktory. Pravidelně každý rok nabírá lidi, kteří se chtějí naučit potápět a získat licenci. Pracuji v tzv. programu "intership". Znamená, že pracují zadarmo, ale později možná nějakou licenci dostanou. V praxi to ale znamená, že Váš guide, nebo instruktor nevlastní licenci ani na vlastní potápění, natož aby mohl pracovat jako profesionál. Znamená to taky, že provádí se zájemci takzvané potápění na zkoušku, což ve skutečnosti mohou provádět jen licencovaní profesionálové. A to včetně dětí od osmi let. Jen si představ, že svěřuješ své dítě do rukou někoho, kdo před týdnem ještě ani netušil, co potápění je. Já tím byl opravdu zhrozený a tak jsem napsal asi tří dopisy na CMAS, ale veř nevěř, těm je to fuk. Jiný extrém jsem s CMAS zažil v Sharmu, v Egyptě, kde si majitel Johan vymyslel vlastní výukový systém. Problém je v tom, že chce být tak odlišný od běžných systémů, že klienty přivádí do životu nebezpečných situací. A ti o tom samozřejmě nemají tušení. Když se Johana zeptáte, jak v jeho systému řešit nebezpečnou situaci, odpoví Vám, že nic takové se pravděpodobně nestane a že pokud jo, tak holt má smůlu. Je absolutně neuvěřitelné, že něco takové může fungovat. Po světě je spousty center, které porušují různé standardy, ale u center fungujících pod hlavičkou CMAS, je možné opravdu téměř vše. Osobně mám jak trenérskou licenci PADI, tak i CMASu. Nemám licenci SSI, ale od kolegů vím, že jsou standardy stejně kvalitní. V některých ohledech snad i lepší, na druhou stranu méně pedantnější na splnění úkolu studentů pod vodou než je třeba právě PADI. Osobně bych každému doporučoval před každým ponorem vidět Instruktorovu platnou licenci. PADI a SSI lze dohledat na internetu, CMAS musí mít kartu s sebou. Rozhodně nestačí jen nějaké číslo. Na Mallorce si zaměstnaci číslo prostě museli vymyslet, pokud už se nějaký klient zeptal a nikomu to nevadilo, protože je to nedohledatelné. Sám si rád také beru doporučení. Většinou se ještě ptám, zda by dotazovaný nechal v místě, které mi doporučeje, potápět své vlastní nedospělé dítě, nebo jiného člena rodiny, tedy vyjma tchýně. A pokud bych byl v kůži rekreačního potápěče, z výše uvedených důvodů bych se vyhnul centru, které působí pod hlavičkou CMAS. Je to jen můj osobní názor. A znamená to co bych udělal já pro svoji vlastní bezpečnost, přestože je jistě sousty center, které se takto nechovají a vůči nim je pak můj postoj nefér. Jenže neschopnost přimět centra dodržovat standardy by pro mě ale bylo rozhodujícím kritériem. Užívejte potápění a hlavně, vždy bezpečný návrat.

Potápění v Rudém moři je mimořným zážitkem pro každého potápěče. Dahab je jedinečným místem, kde se mísí kultura původních obyvatel Kurdů, Egypťanů, hipsterů a expaktů z mnoha zemí.